Léto přímo vybízí k vyb(m?)očení ze standardního běhu světa. Tak proč se k experimentování nepřidat Kootchovou recenzí pro nás nepříliš tradičního projektu Kaviar Kavalier? Opět je tu nový disk mistra chcaného slova, velkovévody pissu a císaře věcí žlutých. Necrocock nechal z gerontích plen vykapat novou nahrávku Kaviar Kavalier. Tohohle muzikanta buďto nenávidíte, nebo milujete. Není nic mezi tím. Buďto přistoupíte na jeho hru, nebo nemáte šanci do toho proniknout. Není u nás moc kapel, které by nahrávaly tematická alba, málokdo má na celé desce nějaké kontinuum, které jí celou provází, ale Tomáš Kohout bezpochyby. Celý disk je pouze o moči a mrdání, podávaný česky a německy. Necrocock mě ještě jako člen Master‘s Hammer moc nezajímal, ale když v roce 2002 vyšla pod hlavičkou KK deska „StudioY“, totálně jsem tomu propadl. Absolutně největší deviza tohohle projektu je autenticita. Drtivou většinu všeho, o čem zpívá, vyzkoušel a praktikuje. A ten malý zbytek, ve kterém mu brání zákon, alespoň plně prožívá ve své mysli. Právě proto si myslím, že to má takovou sílu. Jasně že je v tom spousty nadsázky, ale možná ne tolik, kolik byste si mysleli.
https://sanctuary.cz/82569-recenze-kaviar-kavalier-hotel-inkontinental
