Recenze HI na Hard Music Base

To vám takhle byl jeden pan Čas a paní Gyová. On byl politický hajzlík, který podváděl svou ženu. Ona byla nadmíru sebevědomá asistentka, která šla přes mrtvoly manželek. Ona asi nabízela víc než domácí cuchta, starající se o potomky, čůrající tam, kam se má. Oba potom nazí malovali nejen po zdech kanceláře státního úřadu čokoládou srdíčka a značky kam zasunout. To potom, aby se z toho uklízečka od radosti nad sexuální apokalypsou bez rozkoše nepochcala. Ještě že po sobě netentodemento, jinak by se uklízečka při vytírání kalužin a koňských koblih mohla bez rozkoše i posrat. To by potom radši mohla jít uklízet do hotelu Interkontinental. Jenomže tam prý pro zkrácení cesty rychlovýtahem, kterou někteří hosté v rámci gynekologické anabáze musí absolvovat hned několikrát, než se rozhodnou jít na pokoj, kde si vezmou prášky na trvalé povzbuzení larvy a další chtěné znásilnění, pouštějí prej něco jako KAVIAR KAVALIER. Jenomže onu uklízečku nemůže překvapit již nic, jen lituje, že o pár hodin dříve se nezúčastnila veselé párty s klystýry a dalšími chuťovkovými gumy nechutnostmi. A prý prostě hotel Inkontinental je to samý jako ten samej prasečí útulek, jen si ženy potrpí na trochu parfému při čuracím rituálu, před análním terorismem se zvracením. Jasně, ani krajkové spodní prádlo si nevezmou, aby je na nich vytvrdlé sperma nedřelo při cestě domů ke slušné rodině a nebudilo zbytečné podezření. Úsměvy pohoršení jsou zde opět namístě, neboť Necrocock se opět předvedl ve své parádě s citem pro kytarové harmonie a vkusnou elektroniku. Jenomže jakej je vlastně rozdíl mezi Necrocock a KAVIAR KAVALIER? Přijde mi tak trochu žádnej, s výjimkou větší ambietně-industriální romantiky. A když to porovnám s první nahrávkou, tak mi přijde, že KAVIAR KAVALIER ztrácí svou identitu. Nikoliv však fanoušky chtěné chlípnosti. Německý jazyk má své kouzlo, pokud jste propadli německému fekal pornu, ale mě především berou česky zpívané věci s nechutnými hláškami, nad kterými se čelo kdejakého rádoby sex umělce musí orosit. I když kombinace němčiny a češtiny v relativně hip hopové „Fotopast“ je naprosto luxusní, a potom si nepohrávejte se svojí močí. To potom, jestli si myslíte, že jste v sexuálních praktikách vzděláni, tak si dejte odborné vzdělání „Na školním záchodě“ s premiantkou Žofinkou. Necrocock dal zase po šesti letech průchod své zvrhlé fantazii a taková „Nikdo tu není“ by mohla být, i přes svou romantickou auru, po textové stránce hodně nestravitelná věc. Ono celkově to bude pro běžného rockového fanouška těžko strvavitelné album. Necrocock je tak trochu experimentátor po hudební stránce myšleno a vyloženě hitovou písničku k experimentální kopulaci nehledejte. Ovulace je nejistá i při mé velmi oblíbené „Exstirpace karbunkuly“ a to by tuhle písničku mohli hrát i v rádiích. Bohužel s hodně propípaným textem. Celé album zní jako katalog kosmických sexuálních hrůz s chutí do nechutností. Tom dal i hodně prostoru ženskému vokálu, čiže album nemůže nikdo napadnout jako sexistické. I když on by se stejně nějakej nevybušenej blbec našel. V každém případě se jedná o hodně povedenou záležitost. Jen tak mimochodem, jak by se tvářil Matuška na Zuzanu při písničce „Zuzana“?

https://hardmusicbase.cz/index.php?stranka=recenze_vypis&id=73996&m=1