Na projekty, resp. sólovou tvorbu Tomáše Kohouta alias Necrococka jsem dlouhou dobu nahlížel s odstupem a možná i s jistým despektem, což mě zpětně mrzí. Vždycky jsem si užíval klasická alba MASTER´S HAMMER a metal jako takový. Výtečný debut „Klinik“ jsem tak svého času znechuceně odložil. O dalších počinech nemluvě. Zlom přišel až s určitou životní zkušeností a s „Lesní hudbou“ od projektu NECROCOCK. Možná trochu paradoxně a právě vzhledem k méně kontroverznímu „mysliveckému“ konceptu jsem si definitivně uvědomil, že Tomáš je už od počátku někde jinde, resp. že vždy hledá a také nachází svébytnou (inverzní, zvrácenou) krásu tam, kde ji jiní nehledají, a tudíž ani nenacházejí. Popřípadě hledají, ale tak jako třeba v případě „Lesního“ či „Houbařského alba“ v poněkud v jiném, konvenčním směru – krajinky, zátiší a tak dále. Nejtěžší si bylo přiznat, že i black metal pro něj na sklonku let osmdesátých představoval jen jednu z mnoha inspirativních zastávek na nyní už hodně dlouhé umělecké dráze.
http://www.crazydiamond.cz/kaviar_kavalier_hotel_inkontinental_recenze/1927
